Hrom a blesky děsí spoustu psů, a to i těch, kteří se jinak nebojí ničeho. Někteří se třesou, jiní se schovávají za pohovku nebo se lepí na majitele a nechtějí se od něj hnout. Reakce psů jsou různé, ale jedno mají společné: pes potřebuje cítit, že vedle něj je někdo klidný, komu může věřit.
Nejdůležitější je vlastní klid. Pes vycítí, když jsme napjatí nebo rozčilení, a jeho strach tím jen roste. Mluvte tedy tichým, vyrovnaným hlasem, jednejte, jako by se nic zvláštního nedělo, a pokud pes chce, nechte ho být blízko vás. Nemusíte ho neustále hladit ani utěšovat; stačí, že jste nablízku a chováte se jako obvykle.
Bezpečné místo v domě
Dobré je připravit psovi útočiště ještě dřív, než se přižene bouřka. Může to být pokoj bez velkých oken nebo koutek v chodbě, kde jsou hrom a blesky méně slyšet a vidět. Zatáhněte závěsy, zavřete okna a přidejte deku, na které je cítit domov. Pokud pes rád leze pod stůl nebo do svého pelíšku, nechte ho tam. Tichá hudba nebo rádio v pozadí může zvuky zvenku trochu zakrýt.
Když se bouřka blíží, vraťte se z procházky včas. Pes, který je venku, když se rozburácí nebe, může ztratit hlavu a utéct, proto je bezpečnější vzít ho domů, jakmile se obloha zatáhne. Dveře do zahrady i do ulice je dobré mít zavřené, aby pes neměl kudy vyběhnout, kdyby se polekal.
Pomáhá i drobná činnost, která psovi odvede pozornost. Krátká hra s oblíbenou hračkou, hračka na žvýkání nebo hledání ukrytých odměn v dece ho zaměstná a bouřka se stane vedlejší záležitostí. Pokud ho hra nezajímá, není třeba ho do ní nutit. Stačí, že leží vedle vás a cítí, že je všechno v pořádku.
Po bouřce dopřejte psovi klid, čerstvou vodu a čas na uklidnění. Nechte ho, aby si oddechl na svém místě, a nevyptávejte se ho ani ho příliš nelitujte. Čím přirozeněji bude celý večer probíhat, tím dříve pes zapomene a příště se bude bát o něco méně.
